Nikdy nevíš, koho potkáš...
15. 12. 2006
Tak tomu teda říkám mazec...
Ze včerejška na dnešek jsem měla domluvenou brigádu-noční úklid Kauflandu-žádná slast, ale penízky jsou třeba*:o)
Tak si pěkně stojím před Kauflandem, mrznu v tom větru a přijde za mnou hočina s otázečkou:"Prosím Tě, nečekáš náhodou na brigádu?" Tak jsem ji teda řekla, že čekám a začaly jsme se spolu bavit. Byla to příjemná děvucha se smyslem pro humor a neskutečně otevřená. Za tu dobu, co jsme spolu byly, jsme probraly snad skoro všechny témata. A můžu říct, že jsme se bavili o našich zájmech, Worshipu, Pathfinderu...velice jí to zajímalo a tak jsem vyslala rychlou modlitbu k Tátovi a náš rozhovor pokračoval pěkně dál...a v krásném duchu...a největší gól byl, když jsem se jí zeptala odkud je... že prý od Kyjova. To jsem se začala smát já*:o))..Důvod?? Do Kyjova na školu chodí Peťa (moje milovaná polovička). Tak jsem se Věrky-to je ta slečna-poptala, jestli ho náááhodou nezná. A jaká byla reakce??
"MNo jasně že ho znám!!! Ty jsi s Peťou Mikulkou??? Cože??? Tak to je teda mazec*:o))))" A obě dvě jsme zůstaly s absolutně otevřenýma papulama a smály jsme se. Jak je ten svět malinký.
Nikdy by mě nenapadlo, že v Ostravě potkám slečnu z Kyjova, která bude znát Peťu...
A proto.......ať se bavíš s kýmkoliv, nikdy nevíš, koho máte společného známého a jak dospějete k tématu třeba o Tátovi....někdy to jsou opravdu nečekané situace, které vám vyrazí dech...ale nenechte se zaskočit....
Ze včerejška na dnešek jsem měla domluvenou brigádu-noční úklid Kauflandu-žádná slast, ale penízky jsou třeba*:o)
Tak si pěkně stojím před Kauflandem, mrznu v tom větru a přijde za mnou hočina s otázečkou:"Prosím Tě, nečekáš náhodou na brigádu?" Tak jsem ji teda řekla, že čekám a začaly jsme se spolu bavit. Byla to příjemná děvucha se smyslem pro humor a neskutečně otevřená. Za tu dobu, co jsme spolu byly, jsme probraly snad skoro všechny témata. A můžu říct, že jsme se bavili o našich zájmech, Worshipu, Pathfinderu...velice jí to zajímalo a tak jsem vyslala rychlou modlitbu k Tátovi a náš rozhovor pokračoval pěkně dál...a v krásném duchu...a největší gól byl, když jsem se jí zeptala odkud je... že prý od Kyjova. To jsem se začala smát já*:o))..Důvod?? Do Kyjova na školu chodí Peťa (moje milovaná polovička). Tak jsem se Věrky-to je ta slečna-poptala, jestli ho náááhodou nezná. A jaká byla reakce??
"MNo jasně že ho znám!!! Ty jsi s Peťou Mikulkou??? Cože??? Tak to je teda mazec*:o))))" A obě dvě jsme zůstaly s absolutně otevřenýma papulama a smály jsme se. Jak je ten svět malinký.
Nikdy by mě nenapadlo, že v Ostravě potkám slečnu z Kyjova, která bude znát Peťu...
A proto.......ať se bavíš s kýmkoliv, nikdy nevíš, koho máte společného známého a jak dospějete k tématu třeba o Tátovi....někdy to jsou opravdu nečekané situace, které vám vyrazí dech...ale nenechte se zaskočit....
"Bůh dává, ale člověk musí otevřít dlaň."
anonym
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář